Již v roce 2008 se Janek rozhodl, že nordic walking „povýší“ na tu nejvyšší možnou metu, tedy sportovní a vrcholovou. Jako „pionýr“ s tímto zaměřením v České republice bylo především cílem přiblížit lidem nordic walking, jako plnohodnotnou sportovní disciplínu a oprostit jej od nějakého obyčejného šourání s holemi.

V rámci svých aktivit se tedy začal zaměřovat na propagaci nordic walkingu i tímto způsobem a objížděl různé běžecké závody po celé ČR, zdolával tratě závodů horských kol, to vše technikou nordic walking. Neustále zkoušel různé formy specializovaných tréninků, obměny stylů techniky nordic walking, padal a zase se zvedal z proher, omylů a nezdarů až …… .

Ano, jako první Čech získal první Evropské medaile, mistrovské tituly, světové rekordy a další úspěchy na mezinárodním poli. Janek je unikátem i tím, že se nespecializoval na určité vzdálenosti. Vždy razil myšlenku všestrannosti a univerzálnosti. Proto i například během jednoho měsíce vyhrál ME na 10km a zároveň v tom samém měsíci vytvořil světový rekord na 12hodin. K tomu dospěl po mnohahodinových trénincích, po desítkách tisících kilometrech o samotě, po lesích a lukách, v parnu i mrazu, v horách i nížinách. A k tomu všemu se snažil věnovat trenérské činnosti pro širokou veřejnost, chodil do práce, věnoval se rodině.

Po všech těch úspěších, ale i nespočtu omylů a pádů, a to nejen sportovních, dozrál do stádia, že již nemá vnitřní potřebu něco dokazovat „cizím“ lidem, naivně si myslet, jak se stává „legendou“, pomyslně si nechávat plácat po ramenou.

Proto se z onoho vrcholu rozhodl předčasně odejít a opustit závodní dráhu nordic walkera se startovním číslem na prsou.

A protože ho vždy táhly extrémy a překonávání sebe sama, být tzv. na hraně, mimo jiné v éře závodní vytvořil 2x světový rekord a to na 12h a 50mil v nordic walking, rozhodl se, že se bude věnovat na té nejvyšší možné úrovni pouze netradičním extrémům, které jsou ojedinělé a unikátní nejen v České republice. A to vše vždy pro sebe, ale také jako benefiční a dárcovské výzvy. Ne z donucení druhých, ale z vlastní potřeby něco dalšího dokázat pro sebe a při tom najít sebe sama.

Po všech těch životních a sportovních zkušenostech si uvědomil a vnitřně dozrál do svého motta, že: „NENÍ DŮLEŽITÉ ZVÍTĚZIT, ALE NEPROHRÁT SE SEBOU SAMÝM“.

A tak vznikl projekt TOULAVÉ KLACKY Janka Vajčnera.

Za tu dobu Janek v rámci svých sólo nordic walking výzev zdolal například:

12h v Národním parku Podyjí – 82 km a převýšení 2 500 HM

60km na 200m škvárovém oválu v Moravském Krumlově (30km nordic walking + 30km nordic running – 7 h 35 min)

2x 1/2 Everest ve 3 dnech, každý za 10 hodin – Znojmo, Boskovice

Mt. Everest, Boskovice – 8 848 HM, za 25h a nachozeno 121km v lednovém extrémně zimním počasí 

100km – mezi Strážnicí a Petrovem podél Baťova kanálu za 13h a 4min

12h + maraton ve dvou dnech v Blansku

12h v Langensersdorf, Rakousko – světový rekord

50mil – světový rekord

a mnoho dalších individuálních výzev již od roku 2008 a to …..

….. nejen pro Jihomoravské dětské léčebny, Nemocnici Boskovice, Nemocnici Znojmo, NW Challenge pro Nadační fond Českého rozhlasu Světluška, ……, ale hlavně sám pro sebe.

Krom výše uvedených sportovních výkonů pořádá pod názvem Toulavé klacky též různé propagační akce nordic walkingu a jízdy na koloběžce na podporu nejen zdravotně znevýhodněných i s cílem zviditelnit lokální zajímavosti jižní a jihovýchodní Moravy, kde se tyto akce konají.